|
|
Ecological characteristics of nivicolous slime molds with respect to climate change
Leshchenko, Yuliia ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Man, Matěj (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na nivicolne hlenek, skupinu amoeboidních prvoků široce rozšířených v terestrických ekosystémech, zejména v alpinských, subalpinských a arktických oblastech. Hlavním cílem je rozlišit, zda podskupiny nivicolných hlenek mají odlišné prostorové požadavky, a identifikovat klíčové environmentální faktory ovlivňující jejich rozšíření. K predikci vhodnosti prostředí těchto podskupin ja používá modelování rozšíření druhů (SDM) pomocí tří metod (MaxEnt, BIOCLIM a Fandom Forest). Tři odborníci na taxony hlenek ověřili predikce modelů. Tato diplomová práce také zkoumá potenciální dopad změny klimatu na jejich rozšíření pomocí scénářů budoucího klimatu. Výsledky naznačují, že SDM možná plně nezachycují složitost požadavků na prostředí nivicolných hlenek v evropské části palearktické oblasti. Byly však rozpoznány klíčové bioklimatické proměnné pro studijní skupinu: sezónnost teploty, srážky nejteplejšího čtvrtletí a maximální teplota nejteplejšího měsíce. Hodnocení odborníky odhaluje některá omezení týkající se výzkumného designu, jako je potřeba přesné kategorizace druhů a zohlednění jemnoškálových environmentálních variací v oblasti studia. Klíčová slova: nivikolní hlenky, Lamproderma, environmentální nika, modelování distribuce druhů, suchozemské ekosystémy.
|
|
|
Modelování rozšíření balkánských horských endemitů
Rataj, Jakub ; Smyčka, Jan (vedoucí práce) ; Man, Matěj (oponent)
Endemismus je biogeografický fenomén, kdy je taxon svým výskytem limitován pouze na určitou oblast a jinde se nevyskytuje. Studium areálů takových taxonů může přinášet nové poznatky o jejich evoluční historii, případně o historii lokality, kde se v současnosti vyskytují. V evropském prostředí jsou z tohoto hlediska zajímavé horské oblasti, vyznačující se vyšší mírou endemismu než přilehlé nížiny. Jednou z metod, jak efektivně popsat areál endemického druhu, jsou modely rozšíření druhů, species distribution models, SDM. Na základě těchto modelů jsme schopni kvantifikovat vztahy mezi druhem a jednotlivými složkami prostředí, či predikovat výskyt zástupců do nových prostorových i časových lokalit. Výsledné modely mají potenciál být inkorporovány do širokého spektra dalších studií. Cílem této bakalářské práce je shrnout problematiku tohoto typu ekologického modelování v kontextu horských endemických rostlin. Důraz je kladen na jednotlivá specifika nálezových a enviromentálních dat, k tomuto účelu používaných, a na rozbor jednotlivých statistických metod. Dále pak charakterizaci endemických taxonů Balkánského poloostrova, kterým by se měla věnovat navazující práce diplomová.
|
|
|
Predikční modelování potenciálního výskytu vybraných druhů mechorostů na území Národního parku České Švýcarsko
Procházková, Martina ; Man, Matěj (vedoucí práce) ; Moudrý, Vítězslav (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo vytvoření modelů potenciálního výskytu druhů Dicranum majus (dvouhrotec velký) a Polytrichum alpinum (ploník horský) na území Národního parku České Švýcarsko. Tyto druhy mechorostů jsou na našem území vázány na chladné klimatické oblasti typicky ve vyšších nadmořských výškách. V Českosaském Švýcarsku se mohou i přes velmi nízkou nadmořskou výšku vyskytovat díky unikátním mikroklimatickým podmínkám hlubokých inverzních roklí. V rámci studovaného území měly tyto druhy před začátkem mého výzkumu nízký počet dosud zaznamenaných výskytových lokalit (4 lokality pro Dicranum majus, 8 lokalit pro Polytrichum alpinum). Modelování potenciálního výskytu vhodných stanovišť pro tyto druhy a následná prostorová interpolace mohou efektivně sloužit k zacílení terénního výzkumu a vytipování nových výskytových lokalit či návrhu managementových opatření. Celkem jsem v rámci terénního průzkumu na území Národního parku České Švýcarsko zaznamenala 34 nových lokalit výskytu druhu Dicranum majus a 29 nových výskytových lokalit druhu Polytrichum alpinum dále využitých pro vytvoření predikčních modelů. Jako environmentální data jsem použila 8 topografických proměnných odvozených z digitálního modelu terénu s rozlišením 1 m. Za použití těchto dat jsem vytvořila modely potenciálního...
|
host ::
RSS.